DIESEL

VLADIMÍR NEFF

SŇATKY Z ROZUMU

PRÓZA 2. POL.20. ST.

HISTORICKÝ KONTEXT:

1945: osvobození Československa, nové rozdělení světa

1948: nástup Gottwalda po únorovém komunistickém puči, „znárodnění kultury''

50. léta: studená válka, „železná opona'', politické procesy

1953: smrt Stalina a Gottwalda – 1. vlna uvolnění poměrů

1956: potlačení pokusu o demokracii v Maďarsku, XX. sjezd KSSS

60. léta: 2. vlna uvolnění, Pražské jaro

1968: okupace státu (tzv. internacionální pomoc bratrských armád)

1969: normalizace, čistky; Jan Palach, Jan Zajíc

1977: Charta 77

1989: pád koministického režimu, vznik pluratního systému

            V Neffově pentalogii dozníval historismus české literatury 50. let, stejně jako tendence k vytváření širokých románových pláten ilustrujících sociální diferenciaci české společnosti. Neff si přitom tak jako v předchozích Srpnovských pánech uchovával smysl pro lidskou individualitu a nevypočitatelnost života. Proto jeho vypravěčská próza mohla vplynout do obecnějšího vývojového trendu, který na přelomu 50. a 60. let vedl českou literaturu od jednostranné sociální typizace k neopakovatelnému jedinci a od schematické ilustrace k esteticky svébytnému obrazu. Žánr rodové ságy se u nás uplatňoval především ve vesnické próze přelomu 19. a 20. stol. Pokusy o jeho adaptaci pro mnohem dynamičtější prostředí městské byly většinou neúspěšné. Proto se také Neff inspiroval spíše příkladem velkých zahraničních literatur (T. MANN, Buddenbrookovi; J. GALSWORTHY, Sága rodu Forsytů...). Po Neffovi vytvořil čtenářsky úspěšnou rodovou kroniku také N. FRÝD (Vzorek bez ceny a Pan biskup, 1966; Hedvábné starosti, 1968; Lahvová pošta, 1971), jeho historie jednoho židovského rodu je však pojata dokumentárněji a je v ní více autobiografických prvků. - K popularitě Neffova románového cyklu přispěly dva podle něj natočené televizní seriály scenáristy O. ZELENKY a režiséra F. FILIPA (Sňatky z rozumu, 1968; Zlá krev, 1987).

CHARAKTERISTIKA:

            Román zasazený do 50., a zvláště 60. let minulého stol.T ento historický román je první díl cyklu pěti románů, v němž se popisuje vývoj české společnosti od národního obrození (1850) až po autorovu současnost po druhé světové válce. Sňatky z rozumu zabírají 50. – 70. léta devatenáctého století a Neff v něm popisuje na osudech dvou hlavních hrdinů, Martina Nedobyla a Jana Borna, vznik vrstvy českých podnikatelů.

POSTAVY:

            Hlavní hrdinové jsou povahově protichůdci: Born je zanícený vlastenec a idealista, Nedobyl počtářský pragmatik. Born se ožení s Lízou Tolarovou, dcerou bohaté vdovy, která mu poskytne kapitál k osamostatnění, Nedobyl si vezme Lízinu energickou matku Valentinu, která je mu oporou při rozšiřování firmy. Zatímco Bornovo manželství se nepovedlo (falešně romantická Líza zrazuje manžela s básníkem Dynbírem a syna Míšu ponechává na starosti německé chůvě), Nedobylovi schází ke štěstí už jen narození dědice. Když se k této radostné události schyluje, zahyne Valentina i s Lízou při železniční katastrofě. V románě vystupují i historické osobnosti: zejména císař František Josef I. A protagonisté prusko-rakouské války r. 1866 - generál Benedek, pruský král Vilém, jeho vojevůdce Moltke a kníže Bismarck. Průběh historických událostí (válka v Itálii 1859, vlastenecké tábory 60. let, útěk Pražanů před Prusy, a hlavně bitva u Hradce Králové 1866) tvoří nejen pozadí, ale rovnocennou složku románového děje.

JAZYK A STYL:

            Román má tři části, každá z nich je rozčleněna do tří až čtyř kapitol opatřených názvy, kapitoly jsou dále děleny do menších číslovaných celků. Hlavní hrdinové jsou povahově protichůdci: Born je zanícený vlastenec a idealista, Nedobyl počtářský pragmatik. Born se ožení s Lízou Tolarovou, dcerou bohaté vdovy, která mu poskytne kapitál k osamostatnění, Nedobyl si vezme Lízinu energickou matku Valentinu, která je mu oporou při rozšiřování firmy. Zatímco Bornovo manželství se nepovedlo (falešně romantická Líza zrazuje manžela s básníkem Dynbírem a syna Míšu ponechává na starosti německé chůvě), Nedobylovi schází ke štěstí už jen narození dědice. Když se k této radostné události schyluje, zahyne Valentina i s Lízou při železniční katastrofě. V románě vystupují i historické osobnosti: zejména císař František Josef I. A protagonisté prusko-rakouské války r. 1866 - generál Benedek, pruský král Vilém, jeho vojevůdce Moltke a kníže Bismarck. Průběh historických událostí (válka v Itálii 1859, vlastenecké tábory 60. let, útěk Pražanů před Prusy, a hlavně bitva u Hradce Králové 1866) tvoří nejen pozadí, ale rovnocennou složku románového děje. Dominantní funkce vypravěče je patrná i ve stylové rovině románu. Převahu v něm má objektivní vyprávění ve 3. osobě, zálibně setrvávající u popisných detailů a ironizující dobové fráze a myšlenkové stereotypy.

DĚJ:

            Hlavní hrdinové představují dva různé typy této nové společenské vrstvy – Martin Nedobyl je vyloučený student, který se po aféře na studiích a neslavném působení na vojně vrací do formanské firmy svého otce, ale má větší plány. Formanům konkuruje nová vymoženost – železnice, a Martin se rozhodne vydělat peníze zakoupením pozemků za hradbami Prahy, protože doufá, že hradby budou zbourány a pozemky získají na ceně.

            Jan Born, zapálený vlastenec, začíná ve Vídni jako obchodní příručí, potom odjíždí do Prahy najmout pro svého zaměstnavatele nový obchod a seznámí se s bohatou paní Valentinou a její nevlastní dcerou Lízou. Když se rozhodne požádat o Lízinu ruku, rozmluví mu Valentina nájem obchůdku v jejím domě a zabezpečí nájem velkého obchodu Na Příkopech. Born nazve svůj obchod prvním slovanským obchodem v Praze a snaží se o povznesení Pražanů tím, že jim prodává různé vybrané zboží, je to vlastně obchod domácími potřebami, ale prodávají se tam i umělecké předměty a tehdejší nový vynález – šicí stroje.

            Born také pečuje o vyšší úroveň svých krajanů tím, že nechá přeložit příručku společenského chování apod. Jinak se pilně věnuje spolkové činnost a řeční na různých vlasteneckých shromážděních. Ve svém domě týdně pořádá salon, ve kterém se schází společnost. Jednou tam přijde i mladý Martin Nedobyl a zamiluje se do paní Valentiny. Přes velký věkový rozdíl se vezmou a jsou spolu šťastni. Valentina je pracovitá, praktická a podnikavá. Přinese Martinovi věno, přispěje na provoz jeho zasílatelství a pomůže mu nakoupit další pozemky za hradbami na Žižkově, který tehdy nazývali Žižkaperk.

            Manželství Borna s Lízou je méně šťastné. Líza je sice hezká, ale hloupá, nepraktická, ufňukaná a neschopná bytost, kterou nic nezajímá. Není schopna vychovávat ani syna Míšu, kterému najmou německou vychovatelku, a tak syn předního pražského vlastence mluví pouze německy. Líza se postupně Bornovi odcizuje, až skončí nevěrou. Když je odhalena, jede za Valentinou, aby jí pomohla Borna usmířit. Ta je právě u Nedobylových rodičů v Plzni a oznamuje jim, že bude mít dítě. Obě nasednou do vlaku a ve špatném počasí odjíždějí z Plzně za Bornem. Při železničním neštěstí na trati Praha – Plzeň (1868) obě umírají.
           

AUTOR:

            Vladimír Neff - romanopisec, překladatel a filmový scénárista 30.-80. let, jeden z nejvýraznějších epiků české prózy 20. století. Známý jako autor parodií na detektivky, psychologických studií měšťácké malosti, pseudohistorických románů a dobrodružných příběhů a kronikář života podnikatelské třídy, jehož počet vydávaných děl je srovnatelný například s Karlem Čapkem.
            Vladimír Neff se narodil v Praze dne 13. června 1909. Pocházel z pražské bohaté podnikatelské rodiny. Sám autor o svém dětství řekl, že vyrůstal jako samotář, který jen málo splňoval otcovy představy o budoucím obchodníkovi a jehož nejmilejší zálibou byla četba. Mezi lety 1921 a 1925 navštěvoval gymnázium v Truhlářské ulici a poté studoval až do roku 1928 francouzskou obchodní akademii v Ženevě. Chvíli pracoval ve skladu porcelánu ve Vídni, později byl volontérem v obchodním domě v Brémách. V roce 1930 nastoupil do podniku svého otce, život obchodníka však vyměnil za uměleckou kariéru. Po úspěchu svých prvních knih se stal cizojazyčným lektorem v pražském nakladatelství Melantrich. Už od roku 1939 se živil jako spisovatel z povolání. Od počátku války žil jako volný spisovatel. S výjimkou let 1946-1953, kdy bydlel ve Slapech, je jeho život spjat s Prahou, kde také 2. července 1983 zemřel. Roku 1979 byl jmenován národním umělcem.

            Román Vladimíra Neffa je velmi čtivý. Kromě románových dějů v něm hrají roli i zajímavě popsané historické události, třeba prusko-rakouská válka, zejména vylíčení bitvy u Hradce Králové (1866). Autor věnuje pozornost i různým technickým novinkám té doby. Kromě železnice, která hraje velmi významnou úlohu i v osudech hlavních hrdinů, jsou to třeba šicí stroje, balonové létání apod. Postavy z nejrůznějšího prostředí jsou věrohodné a životné. Své hlavní hrdiny sleduje autor s jistou dávkou ironie a dá se tušit, že jejich vývoj z idealistických mladíků v boháče, kterým záleží jen na majetku, bude v dalších dílech pokračovat.