DIESEL

JAKUB ARBES (1849 - 1914)

SVATÝ XAVERIUS (1873)

Autor bývá řazen mezi májovce, přestože byl věkově mladší a vstoupil do literatury později. Jako všestranný spisovatel s technickým vzděláním psal povídky, novely, romány, satiry, publicistické články a biogragfické studie českých i světových umělců. Nejvýznamější z jeho bohaté tvorby jsou díla osobitého žánru, romaneta, jež zastupují např. ĎÁBEL NA SKŘIPCI (1866), UKŘIŽOVANÁ (1876), NEWTONŮV MOZEK (1877).

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA

Autor do příběhu o tragickém životě laického badatele, sledujícího realizaci své utkvělé představy o mapě pokladu zašifrované v obraze mučedníka, vkládá pocit hořkosti nad českým osudem v područí rakouské nadvlády, trpkost člověka, který se pokouší měnit svět a utvářet vlastní osud, ale stává se obětí své touhy a svého poznání. Dílo nese výrazné prvky autobiografie, známky autorových radikálních názorů, racionality a filosofie determinismu.

POSTAVY

V mladíku Xaveriovi, autorem smyšleném protagonistovi, se pod slupkou podivína skrývá nevinnost a bezbrannost. Jeho popis a příběh vypráví druhá bezejmenná postava, povoláním novinář, nesoucí autobiografické rysy. Z rozhovoru těchto postav a komentářů novináře – vypravěče, který stojí většinou mimo děj jako jeho pozorovatel, se čtenář dozvídá důvod zvláštního chování Xaveria, který pravidelnými návštěvami pražského kostela sv. Mikuláše významě prozkoumává obraz sv. Xaveria.

DĚJ A KOMPOZICE

Romaneto, dějově zasazeno do popředí Prahy 1. pol. 19. stol.. je nazváno podle obrazu mučedníka sv. Xaveria umístěného v pražském kostele sv. Mikuláše. Stejnojmenný hrdina, s nímž se seznámí novinář – vypravěč příběhu, hledá v obraze na základě staré rodinné legendy, zprostředkované jeho babičkou, dříve sloužící u malíře Františka Xaveria Balka, autora zkoumaného obrazu, zašifrovanou mapu k ukrytému pokladu. K bádání volí důmyslnou matematicko-logickou metodu, která na čtenáře působí velmi věrohodně. Spojením určitých bodů na obraze najde hledané místo, kam se jedné večerní noci s novinářem vydává. Místo pokladu však najdou jen plechovku a barevnými kameny. Při náhlé bouřce zažijí zvláštní přírodní úkaz a náhlé halucinace. Xaverius v šoku uteče a novinář se s ním náhodně setká až po třech letech ve vídeňském vězení. Xaverius je neprávem odsouzen za krádež v kostele a vlivem vyčerpání umírá dříve, než mu novinář stihne poskytnout pravdivé alibi. Závěr zústává otevřený, nabízí čtenáři spoustu otázek a dohadů. Pro Arbese je děj záminkou pro popis otázek sociálních, etických, filosofických či vědeckých. Napínavý fantastický děj, v němž rozum a logika vítěží nad iracionálními jevy, mistrně propojuje s živou realitou a dobovou aktuální problematikou.

JAZYK A STYL

V díle se mísí prvky romantismu, utopie, detektivky a hororu. Tyto různé žánry v jednom celku dávají textu dramatický a dobrodružný náboj. Neobvyklý příběh prostoupí autorovy filosofické, sociální a odborné úvahy (z oblasti výtvarného umění, racionálně konstruované vědecké výklady). Arbes kombinuje dva vypravěče; vyprávění smyšlené postavy s určitým jménem a příběhem a vyprávění nejmenovaného publicisty se znaky samotného autora. Pomocí jejich výpovědí zvyšuje záhadnost, nabízí čtenáři pohled z různých úhlů a častým použitím výrazů pochybnosti (možná, patrně, zdá se mi, myslím apod.).

OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA

SVATÝ XAVERIUS je první prózou, již na radu J. Nerudy autor označil jako ,,pražské romaneto''. Později vydavatelé název žánru zkrátily na pouhé ,,romaneto''. Poprvé bylo vydáno v Lumíru roku 1873, kdy měl autor před sebou 14 měsíců vězení za své radikální postoje a názory aktivního publicisty vůči rakouské vládě.

VLIV DÍLA

Po první módní vlně v 70. letech 19. stol., kdy obraz sv. Xaveria nutkal ke shlédnutí mnoho mimopražských návštěvníků, se obecněji romaneto jako nový žánr neprosadilo. V naší kultuře zdomácnělo pouze zásluhou Arbese, který některé postupy tohoto novátorského žánru aplikoval i na látky kulturněhistorické, což bylo tehdejší dobou přijímáno s rozpaky a výhradami. Přesto v jeho díle našli inspiraci autoři 20. stol., např. K. M. Čapek-Chod, J. Havlíček, V. Nezval, L. Klíma.

ÚRYVEK Z KNÍŽKY:

,,Bylo mi jako člověku, u něhož počínají se jeviti symptony šílenosti. Nevím už ani, jak se to stalo, avšak pamatuji se zcela dobře, že znenadání octnul se v mé ruce otevřený kapesní nůž a že mžiknutím oka letěl po svatém Xaveriovi na obraz...

Naštěstí však se nůž zarazil do dřevěného sloupu oltářního...

Nemohu a nesmím tudíž nikdy již spatřit Balkovo nesmrtelné dílo, jež bylo příčinou muže, kterýž byl i ve svém poblouznění geniálnější nežli sám původce umírajícího sv. Xaveria.''

Poznámka: Arbes byl vůdčí osobností avangvardního spolku Mahábharáta, který se scházel v pivnici U Svatého Tomáše. Další člen skupiny byli např herec E. Vojan, dramatik L. Stoupežnický, malíř M. Aleš, mladí básníci J. Karásek ze Lvovic, J. S Machar, A. Sova.

romaneta:

• próza menšího rozsahu (jako novela)

• vypravuje o záhadném jevu, který je obestřen tajemstvím, vypadá jako nevysvětlitelný

• po zkoumání jevu je na závěr objasněn racionálními vědeckými vysvětleními